| Popis: |
„Imperium je povel na základě příkazu.“1 Pokud nadřízený dá povel, pak podřízený to bere jako příkaz a naplní smysl povelu, i když ví, že je to nespravedlivé, bez opory v zákonu, bez opory v normálních mravech lidského společenství. Tak se šíří imperiální moc i v dnešní době, kdy se mluví o demokracii v každé druhé větě. Imperiální moc, která započala v Římě a jejímž dědicem je i katolická církev, včetně politiky současného západního světa, je něčím, co nacházíme úplně všude na Západě. Jen se neprovádí násilím, které by bylo na první pohled vidět. Používá se marketingových triků, které se v současné době etablovaly jako vědy, přednášené na vysokých školách a univerzitách. Realizuje se tak v plném svém rozsahu a intenzitě fenomén „das Ge-stell“ a fenomén „die Machenschaft“. Téměř všichni to pociťují, ale jen málo lidí to umí pojmenovat. Můžeme říci, i tak se řeší ontologická nouze, v níž je současný člověk na planetě ponořen tak, jak tomu bylo vždycky. Především o podobách ontologické nouze je tato kniha, ale daleko důležitější je to, co přináší v dnešní době, ale i to, co přinášela v dějinách. Je nutné si uvědomit, že zde se jedná o něco, co není vidět očima a nedá se ohmatat. O ontologické nouzi je třeba vědět a je nevyhnutelné učit se s ní žít alespoň trochu přijatelným způsobem, tomu má sloužit tento text. Náboženství a sekty, politické partaje a jiné formy centralizované moci se takto brání ontologické nouzi, které se nevyhne ani nejbohatší a nejmocnější muž či žena na planetě Zemi. Taková je i naše současnost. Znakem této formy realizovaných povelů imperiální moci je ticho, vznikající ze strachu jednotlivých lidí. Imperiální moc ve své rozpínavosti do plochy pak vede k proměně alethei v certitudo a rectitudo. Vede k proměně neskrytosti ve správnost, což je něco, co pociťujeme i v dnešní době, především v oblasti právní. |
