Existují právní překážky zavádění procesu depolymerizace odpadů do praxe?
Autor: | Jakub Hanák, Vojtěch Vomáčka |
---|---|
Jazyk: | Czech<br />English<br />Slovak |
Rok vydání: | 2022 |
Předmět: | |
Zdroj: | Časopis pro Právní Vědu a Praxi, Vol 30, Iss 1 (2022) |
Druh dokumentu: | article |
ISSN: | 1210-9126 1805-2789 |
DOI: | 10.5817/CPVP2022-1-5 |
Popis: | Článek analyzuje požadavky na zavádění technologie depolymerizace odpadních plastů, zejména pneumatik. Vychází z podpory podobným zařízením, která se projevuje již na úrovni Evropské unie, i reálné poptávky po umístění a provozování konkrétních zařízení, která se střetává s nepřipraveností právní úpravy nebo nejednotným přístupem orgánů státní správy, jak ukazují dosavadní zkušenosti z povolovacích procesů. Žádné zařízení v Česku odpad technologií depolymerizace nezpracovává, přestože různí investoři podnikli více než deset pokusů takové zařízení postavit. Autoři dospívají k závěru, že výraznou zátěž pro investory představuje zejména požadavek provedení posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), který znamená prodloužení povolovacího proces o přibližně 290 dnů. Nevylučuje však uskutečnění záměru, podobně jako jiné požadavky z oblasti veřejného stavebního práva, nakládání s odpady nebo ochrany ovzduší. Zavádění depolymerizace by výrazně napomohlo snížení daňové zátěže minerálního oleje, které lze v zásadě řešit uplatněním režimu podmíněného osvobození od daně, zařazením do nižší sazby daně nebo osvobozením od daně z minerálních olejů. |
Databáze: | Directory of Open Access Journals |
Externí odkaz: |