Ukládání správních trestů za účinnosti nové právní úpravy (nejen na příkladu přitěžujících a polehčujících okolností)

Autor: Nikola Jílková
Jazyk: Czech<br />English<br />Slovak
Rok vydání: 2018
Předmět:
Zdroj: Časopis pro Právní Vědu a Praxi, Vol 26, Iss 2 (2018)
Druh dokumentu: article
ISSN: 1210-9126
1805-2789
DOI: 10.5817/CPVP2018-2-6
Popis: Pro veřejnou správu, v podmínkách právního státu, je nezbytné zajistit relativně volně určenou obsahovou stánku jejího výkonu, aby mohla pružně zajišťovat realizaci moci exekutivní. K zajištění jejího chodu je veřejná správa nadána mj. oprávněním trestat (rozhodovat o vině a trestu za správní delikty) a s tímto souvisí uvážení správního orgánu o spravedlivém a přiměřeném správním trestu, tedy o volbě jeho druhu a výměry. Vedle zásady zákonnosti je jedním ze stěžejních principů při správním uvážení princip přiměřenosti, který dává rámec správním orgánům při stanovování druhu a výměry správních trestů. Autorka se proto věnuje v textu tomuto principu, neboť dává limity správním orgánům v jejich správním uvážení. Mezi základní kritéria napomáhající ukládat přiměřený správní trest vedle určení povahy a závažnosti přestupku a zohlednění absence společného řízení o přestupku neodmyslitelně patří polehčující a přitěžující okolnosti působící jako vodítko pro správné a spravedlivé určení správního trestu. Autorka nejdříve poukáže na aktuální postavení správního trestání v ČR a v této souvislosti se zaměří na problematiku ukládání správních trestů a roli přitěžujících a polehčujících okolností nejen dle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ale i v judikatuře správních soudů. Tento příspěvek si neklade za cíl suplovat roli komentářů k přestupkovému zákonu. Zejména z důvodu rozsahu se proto nevěnuje každé jednotlivé okolnosti zvlášť, ale spíše se snaží poukázat na některé další závěry vyplývající z odborné literatury, nebo z judikatury.
Databáze: Directory of Open Access Journals
Externí odkaz: