| Popis: |
Autor obhajuje myšlenku, že nestrannost rozhodování je obecným právním principem nejen pro oblast soudnictví, ale též pro výkon státní správy. V tomto rozsahu je judikatura týkající se podjatosti soudců aplikovatelná též na úředníky. Moc soudní je však na rozdíl od exekutivy vybavena dalšími zárukami, zejména nezávislostí. Nezávislost nelze s nestranností směšovat. Důvody podjatosti úředních osob autor rozděluje na vnitřní a vnější. Ty vnitřní zahrnují zejména vlastní postoj úředníka k věci či účastníkům řízení (jejich zástupcům). Naproti tomu vnější podjatost pramení ze zájmu jiné osoby na výsledku řízení, přičemž tato osoba je vůči úředníkovi v takové pozici, že na něj může vykonávat účinný nátlak a vnucovat mu svou představu o průběhu a výsledku řízení. Do této kategorie spadá i tzv. systémová podjatost. V závěrečných kapitolách se pak autor zabývá dalšími indiciemi svědčícími o podjatosti úřední osoby a otázkou zneužití námitky podjatosti. Author advocates the idea that impartiality is a general legal principle of any decision making process - not only the judicial but also the administrative. He points out that althoug officers should be impartial they are not provided with independence, therefore the application of judicautre concerned with the impartiality of judges on officers is limited. Author then introduces division of reasons for bias to internal (person’s own realtion to the case or to the parties) and external (other person interested in the result of the case influences the deciding person). It is important to make difference between reasons for bias and signs of it. In the last part author delas with parties’ abuse of objections concerning partiality od deciding officer for obstructions in the administrative process and its possible solutions. |
