| Popis: |
In due passi del De Administratione, Suger, abate di Saint-Denis, celebra le vetrate policrome del coro della sua abbaziale, menzionando la spesa profusa per la materia saphirorum fornita ai maestri vetrai, con riferimento al blu intenso che fortemente caratterizza le vetrate. Questo articolo si propone di indagare i possibili significati dell’espressione materia saphirorum, tradotta in maniera discordante e non soddisfacente nelle moderne traduzioni esistenti e si propone, inoltre, di ricondurre il suo significato al più ampio contesto in cui si inserisce l’opera di Suger, tenendo in considerazione il valore spirituale che l’abate assegnava alle vetrate policrome del coro e alle pietre preziose dell’arredo liturgico, entrambe variamente interpretate come prefigurazioni materiali della Gerusalemme celeste. L’analisi sarà condotta nel contesto più ampio degli studi sul colore, che coinvolge aspetti linguistici, culturali ed antropologici. Saranno inoltre considerate le questioni relative ai cromonimi in uso nel Medioevo, la nomenclatura delle pietre preziose e gli studi sui pigmenti per vetrate, ricorrendo all’analisi di diverse fonti scritte medievali (testi esegetici, trattati tecnici, lapidari, enciclopedie) e ai risultati delle analisi archeometriche eseguite su vetri da finestra risalenti al XII secolo. Ve dvou pasážích knihy De Administratione Suger, opat ze Saint-Denis, oslavuje polychromovaná vitrážová okna na chóru svého opatství. chóru svého opatství, zmiňuje se o velkých nákladech na materia saphirorum. dodávané sklářským mistrům, s odkazem na intenzivní modrou barvu, která je silně charakteristická pro sklářskou výrobu. vitráže. Cílem tohoto článku je prozkoumat možné významy výrazu Tento článek si klade za cíl prozkoumat možné významy výrazu materia saphirorum, který je ve stávajících moderních překladech nesourodě a neuspokojivě překládán. existujících moderních překladů, a také se snaží propojit jeho význam s širším kontextem, v němž se nachází. kontextu Sugerova díla, s přihlédnutím k duchovní hodnotě, kterou opat jeho dílu přisuzoval. hodnotu, kterou opat přisuzoval polychromovaným vitrážím na chóru a drahým kamenům liturgického vybavení. liturgické vybavení, obojí různě vykládané jako hmotné předobrazy nebeských Jeruzalém. Analýza bude provedena v širším kontextu barevných studií, zahrnující jazykové, kulturní a antropologické aspekty. Zohlední také Analýza bude provedena v širším kontextu studia barev a bude zahrnovat lingvistické, kulturní a antropologické aspekty. nomenklatura drahých kamenů a studie o vitrážových pigmentech. písemné prameny (exegetické texty, technická pojednání, lapidária, encyklopedie) a výsledky archeometrických výzkumů. archeometrické analýzy okenního skla z 12. století. In two passages of De Administratione, Suger, abbot of Saint-Denis, celebrates the polychrome stained-glass windows of the choir of his abbey, mentioning the profuse expenditure for the materia saphirorum supplied to the master glassmakers, with reference to the intense blue that strongly characterizes the stained-glass windows. This article aims to investigate the possible meanings of the expression materia saphirorum, translated in a discordant and unsatisfactory way in existing modern translations. and proposes, in addition, to trace its meaning to the broader context in which the context in which the work of Suger is inserted, taking into account the spiritual value that the abbot assigned to the polychrome stained-glass windows of the choir and to the precious stones of the liturgical furnishings, both of which were interpreted both variously interpreted as material prefigurations of the heavenly Jerusalem. The analysis will be conducted in the broader context of color studies, which involves linguistic, cultural and anthropological aspects. The following will also be considered questions related to the chromonyms in use in the Middle Ages, the nomenclature of precious stones nomenclature of precious stones and studies on pigments for stained glass, using the analysis of various written sources sources (exegetical texts, technical treatises, lapidaries, encyclopedias) and the results of archaeometrical analyses carried out on analyses carried out on window glass dating back to the 12th century. liturgical furnishings, both variously interpreted as material prefigurations of the heavenly Jerusalem. heavenly Jerusalem. The analysis will be conducted in the broader context of color studies, which involves linguistic, cultural and anthropological aspects. The following will also be considered questions related to the chromonyms in use in the Middle Ages, the nomenclature of precious stones nomenclature of precious stones and studies on pigments for stained glass, using the analysis of various written sources sources (exegetical texts, technical treatises, lapidaries, encyclopedias) and the results of archaeometrical analyses carried out on analyses carried out on window glass dating back to the 12th century. |
