| Popis: |
The article deals with the questions of the connection of the working environment ergonomics to the effectiveness of security screening in air transport. The main objective of the research is to improve aviation safety by optimizing the working conditions for operators screening. Therefore the authors recommend methodological procedures for assessing the influence of ergonomic parameters of the working environment on the screening performance and reliability. In order to meet the stated goal, HODERG method and expert analysis were the most important managerial or scientific methods that have been used. The result is the proposed methodology that should serve as a managerial tool for assessing ergonomic risks in relation to the protection of air traffic against unlawful acts. A necessary prerequisite without which the main aim could not be fulfilled was the fulfilment of the objectives of the partial ones, which at the same time aimed at enriching the scientific knowledge in the related scientific disciplines such as an identification of the set of ninety measurable parameters of working environment that could potentially affect the performance or reliability of the security screener and their analysis. The possibilities of application of the methodology were experimentally verified at the international Vaclav Havel Airport Prague. Příspěvek je zaměřen na problematiku ergonomie pracovního prostředí ve vazbě na účinnost bezpečnostního screeningu v letecké dopravě. Hlavním cílem výzkumu je zlepšit bezpečnost letectví optimalizací pracovních podmínek pro screening u pracovníků bezpečnostní kontroly. Autoři v textu doporučují metodické postupy pro hodnocení vlivu ergonomických parametrů pracovního prostředí na výkon a spolehlivost screeningu. V rámci řešení byly využity vybrané vědecké metody, metoda HODERG, včetně odborných analýz aspektů ovlivňujících bezpečnostní kontrolu na letištích. Výsledkem je navrhovaná metodika, která by měla sloužit jako manažerský nástroj pro posuzování ergonomických rizik v souvislosti s ochranou letového provozu před protiprávními činy. Nezbytným předpokladem, bez kterého by nemohl být naplněn hlavní cíl, bylo naplnění dílčích cílů, které současně směřovaly k obohacení vědeckých poznatků v souvisejících vědních oborech, jako je identifikace souboru devadesáti měřitelných parametrů pracovního prostředí, které by mohlo potenciálně ovlivnit výkon nebo spolehlivost bezpečnostního screeneru a jejich analýzu. Možnosti aplikace metodiky byly experimentálně ověřeny na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze. |
