THE END OF ART? NOETICS OF LITERATURE
| Autor: | Petr Kyloušek |
|---|---|
| Jazyk: | francouzština |
| Rok vydání: | 2022 |
| Předmět: | |
| Zdroj: | Svět literatury Svět literatury 2022(Zvláštní číslo),36-54 (2022) |
| Popis: | La transformation des arts, prévue et annoncée par Hegel, coïncide avec la naissance de la modernité. L'un de ses aspects essentiels est le tournant noétique en littérature, qui peut être considéré comme une manifestation de l'autoréflexivité dans le cadre de la dynamique intralittéraire: l'autoréflexivité engage le questionnement du langage, elle l'interrogation de la langue, elle redéfinit le statut du sujet lyrique et du narrateur, elle problématise la discursivité et propose ainsi de nouvelles approches de la réalité référentielle. La littérature devient une forme spécifique de pensée et un creuset de réflexion en occupant un terrain que ni la science ni la philosophie n'ont pu explorer, celui de de l'expérience humaine existentielle, non encore conceptualisée. Ainsi, la littérature produit des discours et des concepts qui peuvent ensuite être saisis et systématisés par la science et la philosophie. Des exemples tentent d'illustrer ce processus du 19ème siecle a nos jours. Proměna umění, kterou Hegel předvídal a ohlásil, se shoduje se zrodem moderny. Jedním z jejích podstatných aspektů je noetický obrat v literatuře, který lze chápat jako projev autoreflexivity v rámci intraliterární dynamiky: autoreflexivita se zapojuje do dění v literatuře i jejího zpochybňování jazyka, nově definuje status lyrického subjektu a vypravěče, problematizuje diskurzivitu, a navrhuje tak nové přístupy k referenční realitě. Literatura se stává specifickou formou myšlení, a to na území, které věda ani filozofie zatím nedokážou zkoumat, totiž existenciální lidskou zkušenost, která dosud nebyla konceptualizována. Literatura tak vytváří diskurzy a pojmy, které mohou být později uchopeny a systematizovány vědou a filozofií. Tyto procesy josu ilustrovány na příkladech od 19. století po dnešek. The transformation of the arts, foreseen and announced by Hegel, coincides with the birth of modernity. One of its essential aspects is the noetic turn in literature, which can be seen as a manifestation of autoreflexivity within the framework of intraliterary dynamics: autoreflexivity engages the questioning of language, it redefines the status of the lyric subject and the narrator, it problematizes discursivity and thus proposes new approaches to referential reality. Literature becomes a specific form of thought and a crucible of reflection by occupying a terrain that neither science nor philosophy could explore, that of existential human experience, not yet conceptualized. Literature thus produces discourses and concepts that can later be grasped and systematized by science and philosophy. An exemplification attempts to illustrate this process from the 19th century to the present day. |
| Databáze: | OpenAIRE |
| Externí odkaz: |
|