The positive impact of a four-week Cardiac Rehabilitation program on depression levels of cardiological patients
| Autor: | Simone Saltini, Cristina Marogna, Federico Vignaga, Roberto Carlon, Floriana Caccamo, Vito Sava |
|---|---|
| Rok vydání: | 2018 |
| Předmět: | |
| Zdroj: | Cor et Vasa. 60:e582-e588 |
| ISSN: | 1803-7712 0010-8650 |
| Popis: | Cil: Posoudit pozitivni dopad programu srdecni rehabilitace na stupeň deprese u pacientů po akutni srdecni přihodě a ověřit, zda některe sociodemograficke proměnne (např. diagnoza, pohlavi a věk) a proměnne v souvislosti se zaměstnanim a podporou ze strany okoli (povolani, rodinný stav, přitomnost/nepřitomnost děti) lze považovat za prediktory deprese, a to jak na zacatku, tak na konci programu srdecni rehabilitace.Metody: K posouzeni symptomů deprese vyplnilo před ctyřtýdennim programem a po ctyřtýdennim programu srdecni rehabilitace 122 pacientů dotaznik BDI-II. Změny v hodnotach skore se porovnavaly pomoci paroveho t-testu. K ověřeni prediktorů rozvoje deprese byla použita linearni regresni analýza.Výsledky: Průměrne skore BDI-II se od prvniho do druheho hodnoceni významně snižilo, jak u afektivniho faktoru (t = 2,66; p < 0,01), u kognitivniho faktoru (t = 3,89; p < 0,01), tak i v celkovem skore BDI-II (t = 3,68; p < 0,01). Prediktory stupně deprese před hodnocenim byly rovněž pohlavi (β = 0,312; t = 2,55; p < 0,01) a přitomnost děti (β = 0,426; t = 3,08; p < 0,01).Zavěr: Snižene stupně deprese prokazaly pozitivni dopad programu srdecni rehabilitace, v němž maji strukturovane aktivity řadu přiznivých ucinků na psychiku pacienta. Podle ziskaných výsledků je vhodne při rozhodovani o dalsich intervencich u pacientů se srdecnim onemocněnim vzit v uvahu jeho pohlavi a miru podpory ze strany okoli. |
| Databáze: | OpenAIRE |
| Externí odkaz: |
|