At the threshold of the fourth industrial revolution: who gets who loses
| Autor: | Ivana Kraftová, Iveta Doudová, Radim Miláček |
|---|---|
| Rok vydání: | 2018 |
| Předmět: |
Strategy and Management
comparative advantage lokalizace a centralizace průmyslu čtvrtá průmyslová revoluce ICT zboží position pattern 0502 economics and business výroba výkon Business and International Management Theology information and communication technology fourth industrial revolution Physics konkurenceschopnost competitiveness relativní výhoda localization and concentration of industry informační a komunikační technologie polohový vzorec 05 social sciences ICT goods manufacturing 050211 marketing General Economics Econometrics and Finance performance 050203 business & management |
| Zdroj: | E+M Ekonomie a Management. 21:23-39 |
| ISSN: | 1212-3609 |
| DOI: | 10.15240/tul/001/2018-3-002 |
| Popis: | Na pocatku druhe dekady 21. stoleti odstartovala ctvrta průmyslove revoluce založena na digitalizaci produkcnich procesů a propojovani digitalniho virtualniho světa se světem realným. Jeji dosah je tak rozsahlý, že je třeba hovořit nejen o Průmyslu 4.0, ale o Spolecnosti 4.0. Cilem tohoto clanku je prezentovat výsledky výzkumu, který se soustředil na porovnani pozic vybrane skupiny zemi na prahu ctvrte průmyslove revoluce z hlediska jejich výkonnosti a konkurenceschopnosti, a to po třeti vlně globalizace, ktera nastala v souvislosti s významnými spolecensko-ekonomickými změnami v 90. letech 20. stoleti. Výzkum vymezuje pozicni vzorce zemi pro zpracovatelský průmysl i odvětvi zahrnujici ICT odvozene z dilcich relacnich vztahů lokalizacnich kvocientů a indexů regionalni koncentrace odvětvi, ktere ukazuji na to, že existuji rozdily mezi zeměmi v tom, jak dosahuji sveho postaveni; že totiž mimořadneho postaveni v ramci světa dosahuji země s odlisným pozicnim vzorcem oproti ostatnim. Nelze řici, že by odlisnosti v lokalizaci, resp. koncentraci zkoumaných odvětvi byly předurceny velikosti ekonomiky ci jeji přislusnosti k tradicnim tržnim ekonomikam. Model SHADE, hodnotici narodni ekonomiky z hlediska jejich ICIT I, potvrzuje mimořadný vývoj a pozici ISIC I v cinske ekonomice. ….. V tomto modelu se potvrzuje podobnost skupiny tradicnich tržnich ekonomik vs. skupiny transformovaných ekonomik bývaleho sovětskeho bloku. „Výjimkou potvrzujici pravidlo“ je Ceska republika. Exportni schopnost v ICT goods měřena Balassovým indexem kladně vyhodnocuje ty ekonomiky, ktere dokazaly v case zvýsit jeho pozitivni hodnoty…., resp. dostat se z jeho zaporných hodnot do kladných….. …. Komparativni výhodou v teto oblasti na prahu ctvrte průmyslove revoluce disponuje Cina, Maďarsko a Slovensko. Japonsko a Estonsko, ktere se honosily kladným RCA v roce 2000, tuto výhodu již v roce 2015 nemaji. Pocatek ctvrte průmyslove revoluce je neopakovatelný moment dějin lidstva, stejně jako tomu bylo u prvni, druhe a třeti průmyslove revoluce. Ziskava ten, kdo pozna a je schopen akceptovat, využit a multiplikovat nosne trendy. |
| Databáze: | OpenAIRE |
| Externí odkaz: |
|