POTENTIAL NONLEXICAL PALEOSLOVENISMS IN OLD CZECH

Autor: Bohumil Vykypěl
Rok vydání: 2019
Předmět:
Zdroj: Slovo : časopis Staroslavenskoga instituta u Zagrebu
Issue 69
ISSN: 1849-1049
0583-6255
Popis: V textu se probírají staročeské jazykové elementy z jiných oblastí než lexikum považované v literatuře za pocházející ze staroslověnštiny a zkoumá se, nakolik v nich skutečně můžeme spatřovat paleoslovenismy. Autor dochází k závěru, že do jisté míry pravděpodobný je staroslověnský původ jen u menšiny těchto prvků.
Rad se bavi staročeškim jezičnim elementima koji ne pripadaju leksiku, a smatraju se posuđenicama iz crkvenoslavenskog, pri čemu se istražuje u kojoj ih je mjeri uistinu moguće smatrati paleoslavizmima. Razmatrani se elementi odnose na tvorbu riječi (sufiksi -tel i -telný, prefiksi z- i bez-, složenice, komparativ sa značenjem superlativa), sintaksu (dativ apsolutni, adnominalni dativ, akuzativ umjesto lokativa u izrazu ve jmě ‘in nomine’), morfologiju (sintetska prošla vremena, dvojina, morfološka adaptacija grčkih i latinskih imena), te na fonologiju i pravopis (grčko-latinski fonemski niz VuK, kvačica kao oznaka samoglasničke duljine). Povrh toga se istražuje i fenomen na granici gramatike (u smislu strukturiranja jezičnog sistema) i leksika – sustav nazivanja danā u tjednu. Autor dolazi do zaključka da bi jedino agentivni sufiks ‑tel mogao biti crkvenoslavenskoga podrijetla. Moguće, ali ne i naročito vjerojatno jest crkvenoslavensko podrijetlo u slučaju -telný, z-, bez-, složenicā, adnominalnog dativa, akuzativa u ve jmě, morfološke adaptacije imenā, prošlih vremena, dvojine i naziva danā u tjednu. Preveo: Siniša Habijanec
The present paper deals with Old Czech linguistic elements from other parts of the language system than the lexicon which have been regarded as borrowed from Old Church Slavonic: it is examined to what extent we really can consider them palaeoslovenisms. The elements in question belong to word-formation (suffixes ‑tel and ‑telný, prefixes z‑ and bez‑, composition, superlative meaning of comparative), syntax (dativus absolutus, adnominal dative, accusative instead of locative in ve jmě ‘in nomine’), morphology (simple past voices, dual number, morphological adaptation of Greek and Latin names) as well as phonology and orthography (Greek-Latin phoneme sequence VuC, breve as vowel length mark). Also investigated is the system of naming the days of the week, a phenomenon on the borderline between grammar (in the sense of the structuring of the language system) and the lexicon. The author concludes that only the agentive suffix ‑tel may be viewed with some probability as being of Old Church Slavonic origin. Possible, but not very probable is the Old Church Slavonic origin in the case of ‑telný, z‑, bez‑, the compounds, the adnominal dative, the accusative in ve jmě, the morphological adaptation of names, the past tenses, the dual and the names of the days in the week.
Databáze: OpenAIRE