Relationship between Breastfeeding and Severe Early Childhood Caries
| Autor: | Lydie Izakovičová Hollá, Martina Kukletová, Petra Bořilová Linhartová |
|---|---|
| Rok vydání: | 2018 |
| Předmět: | |
| Zdroj: | Česká stomatologie/Praktické zubní lékařství. 118:59-67 |
| ISSN: | 1805-4471 1213-0613 |
| Popis: | Uvod a cil: Výsledky výzkumů a nazory na kojeni ve vztahu k rozvoji kazu raneho dětstvi (ECC) jsou casto kontroverzni. Cilem nasi prace bylo analyzovat stav chrupu ceských děti s docasnou dentici v zavislosti na době, po kterou byly kojeny, na stravovacich navycich a na urovni jejich oralni hygieny. Metody: Do te to retrospektivni studie jsme zařadili 424 děti ceske narodnosti z Olomouckeho a Jihomoravskeho kraje, jejichž rodice podepsali informovaný souhlas a zucastnili se dotaznikoveho setřeni. Dotaznik obsahoval ctyři sady otazek zaměřených na anamnesticka data, delku kojeni, přijem slazených napojů a oralni hygienu ditěte. Podminkou pro zařazeni do studie bylo prořezani minimalně 16 docasných a nepřitomnost staleho zubu u ditěte celkově zdraveho (vcetně absence nadvahy nebo obezity). U děti jsme zaznamenali kpe index (kaz/výplň/extrahovaný zub) a stav gingivy. Hodnoceni dat bylo provedeno s využitim statistickeho softwaru Statistica v. 13.2. Výsledky: Mezi 230 chlapci a 194 divkami průměrneho věku 4,0 ± 1,1 let (± směrodatna odchylka) bylo 149 děti s intaktni docasnou dentici (kpe = 0) a 275 děti se zavažným ECC (sECC, kpe = 6 a vice). U děti se sECC rodice v dotazniku castěji uvedli, že ditěti podavaji slazene napoje a zacinaji mu cistit zuby až od prvniho roku věku, než rodice děti s intaktni dentici (89,9 % vs. 65,0 %, p = 0,0001, a 80,5 % vs. 40,7 %, p = 0,0001). Kojeno bylo celkem 90,7 % děti, z toho 52,2 % dele než sest měsiců, a 5,6 % (23 děti) dokonce dele než 24 měsiců. Po stratifikaci děti do tři skupin podle doby, po kterou byly kojeny (I. skupina: meně než 6, II. skupina: 6 a vice až 24, III. skupina: vice než 24 měsiců), jsme nezaznamenali statisticky významný rozdil v urovni oralni hygieny mezi dětmi v jednotlivých skupinach, ale v parametru podavani slazených napojů ano (p = 0,05). Rodice 77,3 % děti ve III. skupině uvedli, že s cistěnim zubů zacali nejdřive po dovrseni prvniho roku života ditěte; 86,4 % z nich přitom podavalo svým dětem slazene napoje, což sumarně odpovida nejrizikovějsimu chovani. Dale jsme zjistili, že děti ve II. skupině maji statisticky významně nižsi riziko rozvoje sECC oproti dětem v I. skupině (p = 0,001) nebo dětem ve III. skupině (p = 0,01). Pomoci korelacni matice jsme analyzovali chovani rodiců a nalezli jsme behavioralni vzorec souvisejici s oralnim zdravim jejich děti. Zavěr: V etiopatogenezi ECC hraje roli mnoho faktorů; z nasich výsledků se kojeni děti v rozmezi sest až 24 měsiců jevi jako protektivni faktor tohoto infekcniho onemocněni. Podavani slazených napojů a pozdni nastup oralni hygieny jsme naopak asociovali se sECC. S kojenim delsim než dva roky je nejvice spjato rizikove chovani matek/osob pecujicich o ditě, ktere může vest k rozvoji sECC. |
| Databáze: | OpenAIRE |
| Externí odkaz: |
|