Female deputies of non-Russian descent in the Soviet parliament, 1989-1991. Intersectionality in an imperial situation
Autor: | Ivan Sablin |
---|---|
Rok vydání: | 2021 |
Předmět: | |
Zdroj: | Soudobé dějiny. 28:44-69 |
ISSN: | 2695-0952 1210-7050 |
DOI: | 10.51134/sod.2021.019 |
Popis: | Studie se zaměřuje na pozici poslankyň neruskeho původu v parlamentnich debatach o perestrojce v poslednich letech existence Sovětskeho svazu. Hlavni výzkumne otazky se týkaji toho, na jake křivdy – ve smyslu anglickeho pojmu „grievances“, oznacujiciho nejrůznějsi zdroje politicke deprivace vedouci ke kolektivnimu jednani – tyto poslankyně upozorňovaly a jaka možna řeseni k jejich zmirněni ci překonani navrhovaly. Nejvýznamnějsim forem, na němž se uvedene debaty odehravaly, byl Sjezd lidových poslanců (Sjezd narodnych děputatov), který vzesel z castecně pluralitnich voleb, existoval jako nejvyssi sovětský statni organ v letech 1989–1991 a znamenal výrazný pokrok ve snaze Gorbacovova reformniho komunistickeho vedeni o demokratizaci politickeho systemu. Z genderoveho hlediska byl tento sbor znacně nevyvažený, neboť z celkoveho poctu 2250 zvolených clenů byly jen 352 ženy. Autor pracuje se stenografickými zaznamy z vystoupeni poslankyň neruskeho původu na pěti sjezdech lidových poslanců a pohliži na ně optikou konceptů „intersekcionality“ a „imperialni situace“, ktere umožňuji zachytit diverzitu v jeho složeni a jednani v podobě vztahů mezi různými socialnimi kategoriemi (narodnost, gender, region, profese apod.), jejich překrývani i sebekategorizaci akterů. V projevech poslankyň casto vystupovaly do popředi nacionalni křivdy a ujmy, což svědci o znacnem významu nacionalismu v sovětských diskusich o perestrojce a v systemove krizi SSSR na přelomu osmdesatých a devadesatých let. Ukazuje se vsak take, že nacionalni viděni problemů leckdy neimplikovalo nacionalni východiska, když mnohe mluvci davaly přednost hledani řeseni v ramci svazoveho statu před suverenitou, ci dokonce nezavislosti jeho republik. Poslankyně nalehavě reflektovaly take problemy socialni, ekonomicke, profesni, ekologicke nebo lokalni. V zavěru clanku jsou zaznamenany politicke kariery sledovaných poslankyň po rozpadu Sovětskeho svazu. |
Databáze: | OpenAIRE |
Externí odkaz: |