The year 1989 as the beginning of the end of Yugoslavia - the Slovenian perspective. Slovenian public opinion and the nature of the federation

Autor: Jure Gašparič
Rok vydání: 2021
Předmět:
Zdroj: Soudobé dějiny. 28:70-98
ISSN: 2695-0952
1210-7050
DOI: 10.51134/sod.2021.020
Popis: Autor zkouma vztah Slovinců k Socialisticke federativni republice Jugoslavii od konce sedesatých let minuleho stoleti do vyhlaseni samostatne Slovinske republiky v roce 1991. Klade si otazku, zda byla socialisticka Jugoslavie statem, který Slovinci podobně jako předvalecne Kralovstvi Jugoslavie považovali za svůj, a sleduje, jak se měnila jejich identifikace s timto statnim ramcem, jake důvody je k tomu vedly a zdali ztrata jejich loajality byla přicinou rozpadu jugoslavske federace. Odpovědi hleda ve výzkumech veřejneho miněni, ktere byly realizovany ve Slovinsku kontinualně od roku 1968 vcelku korektnim způsobem bez politických intervenci, což je v kontextu socialistických zemi skutecnou raritou. Na jejich zakladě autor dochazi k zavěru, že až do konce osmdesatých let se Slovinci považovali za přirozenou soucast jugoslavskeho spolecenstvi. Myslela si to větsina obyvatel Slovinska, i když řada z nich nebyla spokojena s postavenim, ktere Slovinsko v Jugoslavii zaujimalo, nebo se svou životni urovni v obdobich hospodařských krizi. Teprve v roce 1989 převažilo ve Slovinsku miněni, že Jugoslavie jako „země mnoha výhod“ vycerpala sve možnosti a nenabizi již dobre perspektivy do budoucna. Svými postoji, reagujicimi na akcelerujici změny na mezinarodni i domaci politicke sceně, vsak rozpad spolecneho statu nezpůsobili. Po roce 1991 se pak Slovinci zcela (někdy nekriticky) ztotožnili se samostatným Slovinskem a větsinou (i když spise deklarativně) i s hodnotami parlamentni demokracie. Autor svemu výkladu předesila rozbor odborne literatury k tematu zaniku Jugoslavie a opira jej o bohatý soubor empirických dat z výzkumů veřejneho miněni ve formě tabulek.
Databáze: OpenAIRE
Externí odkaz: