| Abstrakt: |
Abstract: Článek se zabývá rolí toponymie v kontextu jazykové identity území. Škála variability toponym závisí na jazykové situaci, politických změnách a stratifikaci společnosti. Národní standardizace vlastních jmen je v tomto kontextu nedílnou součástí územní celistvosti státu. Hlavním zaměřením studie jsou etnolingvistické a ideologické znaky toponymické dimenze identity v kontextu ukrajinské jazykové reality. Nastolena je problematika rozšířenosti oficiálních a neoficiálních jmen v parametrech sociálně-etnické a jazykové struktury společnosti. Zejména jde o sociolingvistickou variabilitu názvů ve vícejazyčných regionech Ukrajiny a mezijazykovou interakci na úrovni toponymie v situacích bilingvismu. Studie ukazuje dynamiku jazykových projevů a jazykových změn, zejména na příkladu toponymie Černovické oblasti, Zakarpatské oblasti a Krymu, urbanonymie Kyjeva, Dnipra, Černovic. Schematicky určujeme příčiny, strategie a principy těchto změn. Výzkum je také pokusem ukázat, jak se ničení etnolingvistických znaků a vznik „umělých“ jmen v toponymii sovětského období staly nástroji jazykového a ideologického tlaku na historickou jazykovou identitu území. Značná pozornost je v tomto článku věnována trendům moderních procesů přejmenovávání na Ukrajině a roli toponym v informační společnosti v kontextu rusko-ukrajinské války. Je třeba poznamenat, že sociolingvistické markery toponymického systému ovlivňují tvoření lingvistických a světonázorových stereotypů v moderní společnosti. |
