| Abstrakt: |
Abstract: Cílem článku je kritická analýza korpusu alb starých pohlednic Libereckého kraje, vydaných v posledních přibližně dvaceti letech. Tato alba jsou odrazem a zároveň i prostředkem formování lokální identity v regionu se složitou novodobou historií. Vycházím z fenomenologicky inspirované teorie místa jako ohniska individuálně připisovaných významů a pohlednici pojímám jako znak, u nějž lze rozlišit označující a označované a který je třeba chápat jako vehikulum sdělení v komunikačním procesu. Popisuji žánrové paradigma těchto alb, které se projevuje ve shodných rysech výběru a řazení pohlednic a způsobu formulace jejich popisků z pera editorů. Docházím k závěru, že v případě německy psaných starých pohlednic, kterých bývá v tomto regionu pravidelně většina, toto žánrové paradigma vylučuje zohlednění individuality, jež se do pohlednic otiskuje a vytváří důležitou rovinu jejich smyslu. Konečně navrhuji alternativní metodologický model, který by bylo lze na tyto prameny aplikovat a který by mohl přinést historické poznání kvalitativně odlišné povahy. |
