| Abstrakt: |
Abstract: Ve třech svazcích vydaných pod společným názvem Čechoslováci v Gulagu (Praha, Česká televize - Ústav pro studium totalitních režimů 2017, 2018 a 2019) autoři Jan Dvořák, Jaroslav Formánek a Adam Hradilek mapují osudy Čechů a Slováků, kteří byli v době od dvacátých do padesátých let minulého století internováni v sovětských lágrech a někteří popraveni (první díl nese podtitul Životní osudy krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu, oba následující vyšly s podtitulem Příběhy krajanů popravených či vězněných v Sovětském svazu). Jednalo se o krajany usazené v Sovětském svazu, imigranty přicházející mezi válkami z přesvědčení do země budující komunismus, uprchlíky před nacismem po německé okupaci českých zemí v březnu 1939, obyvatele Podkarpatské Rusi po jejím připojení k SSSR nebo osoby odvlečené sovětskými bezpečnostními orgány z Československa po osvobození země v roce 1945. Všechny svazky mají jednotnou koncepci, strukturu i vizuální podobu a přinášejí celkem šestatřicet individuálních či kolektivních příběhů. S knižní trilogií přímo souvisí třídílný dokumentární cyklus České televize Čechoslováci v Gulagu, uvedený v roce 2017, který natočila podle vlastního scénáře režisérka Marta Nováková. Recenzentka představuje celý tento projekt, který podle ní vydatně přispívá k poznání této tragické kapitoly československých dějin, a přibližuje některé pozoruhodné příběhy obětí stalinského režimu. Oceňuje přitom také obrazovou složku s množstvím unikátních fotografií a reprodukovaných dokumentů jako rovnocennou součást publikací. Určité výhrady vyslovuje ke koncepci díla a klade nad tématem otázky k dalšímu zkoumání. |
