Rok 1989 jako začátek konce Jugoslávie - slovinská perspektiva : Slovinské veřejné mínění a povaha federace.
| Autor: | Gašparič, Jure, 1977- |
|---|---|
| Jazyk: | čeština |
| Předmět: |
výzkum veřejného mínění
národní identita komunismus public opinion polls national identity communism články journal articles slovinská společnost samosprávný socialismus rozpad Jugoslávie přechod k demokracii Slovenian society self-governing socialism democratic transition disintegration of Yugoslavia |
| Druh dokumentu: | Non-fiction |
| ISSN: | 1210-7050 |
| Abstrakt: | Abstract: Autor zkoumá vztah Slovinců k Socialistické federativní republice Jugoslávii od konce šedesátých let minulého století do vyhlášení samostatné Slovinské republiky v roce 1991. Klade si otázku, zda byla socialistická Jugoslávie státem, který Slovinci podobně jako předválečné Království Jugoslávie považovali za svůj, a sleduje, jak se měnila jejich identifikace s tímto státním rámcem, jaké důvody je k tomu vedly a zdali ztráta jejich loajality byla příčinou rozpadu jugoslávské federace. Odpovědi hledá ve výzkumech veřejného mínění, které byly realizovány ve Slovinsku kontinuálně od roku 1968 vcelku korektním způsobem bez politických intervencí, což je v kontextu socialistických zemí skutečnou raritou. Na jejich základě autor dochází k závěru, že až do konce osmdesátých let se Slovinci považovali za přirozenou součást jugoslávského společenství. Myslela si to většina obyvatel Slovinska, i když řada z nich nebyla spokojená s postavením, které Slovinsko v Jugoslávii zaujímalo, nebo se svou životní úrovní v obdobích hospodářských krizí. Teprve v roce 1989 převážilo ve Slovinsku mínění, že Jugoslávie jako "země mnoha výhod" vyčerpala své možnosti a nenabízí již dobré perspektivy do budoucna. Svými postoji, reagujícími na akcelerující změny na mezinárodní i domácí politické scéně, však rozpad společného státu nezpůsobili. Po roce 1991 se pak Slovinci zcela (někdy nekriticky) ztotožnili se samostatným Slovinskem a většinou (i když spíše deklarativně) i s hodnotami parlamentní demokracie. Autor svému výkladu předesílá rozbor odborné literatury k tématu zániku Jugoslávie a opírá jej o bohatý soubor empirických dat z výzkumů veřejného mínění ve formě tabulek. |
| Databáze: | Katalog Knihovny AV ČR |
| Externí odkaz: |
|