| Abstrakt: |
Abstract: Náš tým z oddělení vegetační ekologie v Brně před deseti lety založil síť trvalých ploch. Na nich pravidelně sledujeme vývoj rostlinných společenstev těch nejcennějších teplomilných lesů u nás. Druhové složení zapisujeme každých pět let, na vybraných plochách každoročně, a už nyní je jasné, že lesní podrost se dokáže rychle měnit. Když se ale pokoušíme takové změny vysvětlit, s pouhými soupisy druhů si nevystačíme; chtělo by to ještě podrobnější sledování. Kdybychom měli údaje o tom, kolik rostliny vytvářejí semen, jak se šíří, kde klíčí a kolik semenáčků přežívá do dalšího roku, mohli bychom změny zachytit už v samotném počátku, a navíc bychom lépe pochopili, jak celé společenstvo funguje. Tak jsem se minulý rok na jaře pustila do pozorování semenáčků lesních bylin na Pálavě. |
