| Abstrakt: |
Abstract: Interferometrické měření optických elementů s velkým průměrem nebo velkou numerickou aperturou je problematické. Některé problémy je možné odstranit za pomoci měření povrchu elementu ve více různých polohách. Takto získané sub-apertury je nutnéna základě znalostí jejich polohy složit dohromady a provést takzvané sešití. Proces sešívání je však výpočetně náročná operace a je potřeba používat optimalizované algoritmy pro získání výsledku v rozumném čase. V první části se článek zabývá převodem problému sešívání na soustavu lineárních rovnic. V další části je pak popsána optimalizace algoritmu použitím parciálních derivací. V závěru se článek zabývá testováním a porovnáním navržených metod sešívání na generovaných a naměřených datech. |
