| Abstrakt: |
Abstract: Muži židovské diaspory byli často vnímáni jako politicky slabí, bezmocní a tedy zženštilí. To vedlo k sexuální interpretaci diaspory co nezdravé, fyzicky slabé a nemužné. Tento koncept diaspory byl kladen do kontrastu k „normalitě“, to jest fyzické síle a aktivitě, dominující nejen rodinnému životu, ale i veřejné sféře a politice, v níž je muž zcela pánem své sexuality a emocí. Negativní stereotypy „zženštilosti“ byly Židům diaspory připisovány nejen antisemity, ale i sionisty. Sionistické hnutí samo sebe vidělo jako důležitého činitele v procesu „ozdravení“ postupující degenerace židovského národa. Aktivity židovských pionýrů měly za cíl překonat slabost Židů diaspory a posílit vizi kolektivu, založeného na národu a mužném občanství. |
