| Abstrakt: |
Abstract: Autor se soustřeďuje na reakce československého komunistického vedení a obyvatelstva na rozhodnutí nejvyšších představitelů Sovětského svazu a Německé demokratické republiky vybudovat kolem Západního Berlína zeď oddělující jej od okolního světa. Tento krok vyvolal v srpnu 1961 ostrou mezinárodní krizi. Na základě výzkumu ve Státním ústředním archivu v Praze Pernes tvrdí, že československé politické vedení tehdy počítalo s možností vypuknutí válečného konfliktu, nebo alespoň hluboké politické a ekonomické roztržky mezi státy sovětského bloku a západními demokraciemi. Přesto se jednoznačně postavilo na stranu Sovětského svazu a NDR a přijalo odpovídající opatření v oblasti politické i vojenské. Podporu sovětské zahraniční politice ve vztahu k německé otázce však vyjadřovali nejen funkcionáři Komunistické strany Československa, nýbrž také široké vrstvy československého obyvatelstva, neboť v nich přežívaly negativní zkušenosti s Německem z dob druhé světové války. Komunistická propaganda v nich navíc dovedně živila obavy z existence silné Spolkové republiky Německo a jeho armády a zpochybňovala jejich demokratický charakter. Pravidelné rozbory veřejného mínění, jež si vedoucí funkcionáři KSČ nechali v této době zpracovávat, ukazují, že většina československých občanů v létě a na podzim 1961 požadovala uzavření mírové smlouvy s Německem, stavbu Berlínské zdi schvalovala a v politice Sovětského svazu vůči Německu spatřovala záruku nezávislosti Československé socialistické republiky a jejího mezinárodního postavení. Komunistické vedení ovšem se znepokojením sledovalo postoje občanů německé národnosti, které podezíralo z neloajality a ze sympatií vůči Spolkové republice Německo. |
