| Abstrakt: |
Abstract: a1_Článek je pokračováním stejnojmenné statě z č. 4 (2000) Soudobých dějin a je věnován novějším ruským pracím o konfliktech na sovětské politické špici, zejména obsáhlé knize Jurije N. Žukova Kremelská tajemství: Stalin, Molotov, Berija, Malenkov (Moskva, 2000). Autor oceňuje její přínos k dějinám SSSR po roce 1938, zvláště pokud jde o zastavení vlny teroru na konci 30. let a poměry na sovětské špici. Současně kriticky zkoumá Žukovovo zjištění, že Stalinovo postavení bylo po roce 1948 oslabeno a že v únoru 1951 Stalin postoupil svou moc "triumvirátu" Malenkov-Berija-Bulganin. Rozebírá také Žukovovo tvrzení, že vztahy mezi Malenkovem a Berijou na konci Stalinovy éry poznamenal hluboký antagonismus. Metoda Žukovovy práce se sice opírá o niternou znalost dokumentace o personálních rozhodnutích sovětského vedení, málo si však všímá výpovědí ostatních pramenů. Způsob výkladu neumožňuje přesně rozpoznat, kde jde o přesně zjištěná fakta a kde o Žukovovy spekulace. Stalinův zdravotní stav si vynucoval po válce jeho dlouhodobé pobyty na jihu země; ty však samy o sobě neznamenaly ztrátu vůdčího postavení v sovětské politice, neboť během nich inicioval hluboké zásahy do sovětské politiky. Počítaly s vyostřením vztahů s USA, respektive se Západem jako celkem, a od února 1951 s "urychlenou výstavbou socialismu" v zemích sovětského bloku, jež měla v průběhu několika let podstatně zvýšit jeho vojenský potenciál a zajistit jeho připravenost k válce v Evropě. |
