| Abstrakt: |
Abstract: Příspěvek přináší podrobnou analýzu ikonografie středové fresky v poutním kostele Panny Marie Vítězné na Bílé hoře v podání bavorského umělce Kosmy Damiána Asama (1727¨-1728). Malba představující Triumf katolické církve oslavované zemskými patrony bývá téměř výhradně chápána jako reminiscence na osudnou bitvu. Studie rozvíjí jednu z možných interpretačních rovin jejího ideového programu, souvisejícího s aktuálními politickými ambicemi bavorských Wittelsbachů. Navazuje tak na publikovanou myšlenku Pavla Preisse (V. V. Reiner, 2013) a podstatně ji rozšiřuje. Ten malbu označil jako projev bavorského patriotismu v politicko-kulturním kontextu první poloviny 18. století. Tato interpretace je zde doložena skutečnostmi zohledňujícími dynastické spojení rodu Habsburků a Wittelsbachů a s ním spjatou nadějí na císařskou korunu, narozením potomka i možným kryptoportrétem Maxe Emanuela, panovníka, který Bavorsku cílevědomě udával směr. Jeho postava může představovat analogii k bělohorskému vítězi, v Mnichově vysoce ceněnému Maximiliánu I. Teorii by odpovídala i obsahová dvojznačnost malby příznačná pro dobovou bavorskou propagandu, bohatou na metafory, symboly a skryté narážky. Studie reflektuje situaci na mnichovském dvoře, kde byla Bílá hora vnímána jako místo úzce spjaté s wittelsbašskou rodovou historií, a dotýká se problematiky hypotetického ideového konceptora, jímž by mohl být tajný sekretář bavorských kurfiřtů Franz Xaver Ignaz von Wilhelm. Jeho spolupráce s Asamem byla doložena grafickými listy, které společně vytvořili. Vzhledem k prominentnímu umístění malby i významu místa pro kolektivní paměť bavorských Wittelsbachů lze předloženou interpretaci považovat za jednu z cest k rozkrytí jejího vícevrstevného programu. |
