Paměť domu v žánru rodinné ságy.
Autor: | Filipowicz, Marcin, 1975- |
---|---|
Další autoři: |
Zachová, Alena, 1954-
|
Jazyk: | čeština |
Předmět: | |
Druh dokumentu: | Non-fiction |
ISSN: | 0009-0468 |
Abstrakt: | Abstract: Studie vychází z teoretických předpokladů paměťových studií a klade si za cíl zjistit, do jaké míry a pomocí jakých mechanismů může být individuální paměť literaturou ovlivňována. Zaměřuje se zejména na univerzální zkušenost individuální paměti, a to na paměť rodinnou. Věnuje se potenciálnímu způsobu utváření tohoto typu paměti literaturou, konkrétně žánrem rodinné ságy, který v předloženém výzkumu reprezentují nejvýznamnější evropské a české texty tohoto typu: John Galsworthy Sága rodu Forsytů; Thomas Mann Buddenbrookovi; Roger Martin du Gard Rodina Thibaultů; Georges Duhamel Chronique des Pasquier; Virginia Woolfová The Years; Jan Vrba Soumrak Hadlasuc rodu; Helena Dvořáková Pád rodiny Bryknarů; Vladimír Neff pentalogie Sňatky z rozumu. V uvedených textech studie analyzuje topos domu, představující ústřední místo formování rodinného prostředí i rodinné paměti. Vychází přitom z Bachelardovy poetiky literárního prostoru a zaměřuje se na dva typy představ, domy minulosti a domy budoucnosti. Podle Bachelarda dům může být v paměti a literatuře zachycen jako stabilní místo, kotva dětství, nebo jako místo dynamických proměn spojených s realizací projektu budoucího domova. Úvahy týkající se prostoru domu zkoumaných literárních děl jsou v závěru studie porovnány se vzpomínkami rodinných příslušníků v rámci výzkumu orální historie. Z provedené analýzy vyplývá, že rodinná sága zdaleka ale nenaplňovala archetypální představy o domě minulosti a budoucnosti tak, jak je popisoval Bachelard. Rovněž výzkum paměti současných rodin ukazuje, že archetyp domu je naplňován poněkud jinými obrazy. Místem rodinné paměti není dům, ale jakékoliv prostory, v nichž dochází k setkávání rodinných příslušníků, důraz se přesunuje z místa na rodinné vztahy. |
Databáze: | Katalog Knihovny AV ČR |
Externí odkaz: |