| Abstrakt: |
Abstract: a1_Dolní Rakousko patří ve střední Evropy k regionům s relativně velmi bohatě dochovaným fondem raně renesanční architektury a architektonické skulptury. Článek je zaměřen na vývoj raně renesanční architektonické skulptury této oblasti a důraz je kladen na význam objednavatele na podobu uměleckého díla a zjištění italských vzorů pro vybrané artefakty. Hlavní text je chronologicky rozdělen do několika částí podle doby vlády tehdejších panovníků: Matyáš Korvín (1485-1490), Maximilián I. Habsburský (1493-1519) a Ferdinand I. Habsburský (1521-1564). Autor na základě srovnání se soudobou italskou architektonickou skulpturou rozlišuje dolnorakouské raně renesanční architektonické skulptury, vytvořené italskými kameníky a architektonické skulptury, jejímiž autory byli kameníci domácí, zejména kameníci z cechu v Eggenburgu. Zatímco italizující, stylově čistě renesanční architektonické skulptury byly exkluzivními uměleckými zakázkami (výzdoba vídeňského domu Petera Junkherra z Edlasbergu, kamenosochařská dekorace staveb Ferdinanda I. Habsburského ad.), kvantitativně v Dolním Rakousku převažují architektonické skulptury provedené ve smíšeném stylu, kombinujícím prvky gotiky a renesance, který preferovali objednavatelé z vyšších a středních vrstev společnosti (šlechta, měšťané a duchovenstvo). Autor dospívá k závěru, že tento smíšený styl, velmi oblíbený ve středoevropské architektonické skulptuře v první polovině 16. století, byl logickou reakcí místní společnosti na výtvarnou kulturu italské renesance. V závěru článku autor shrnuje proměny metodologického přístupu v analýze raně renesanční architektonické skulptury Dolního Rakouska v posledních přibližně sedmdesáti letech. Konstatuje, že zatímco v první polovině 20. století dominovala ve výzkumu dolnorakou |
