Sociální a osobní činitelé celkové životní spokojenosti respondentů v datech European Quality of Life Survey 2012 (EQLS 2012) =
Autor: | Výrost, Jozef, 1950- |
---|---|
Další autoři: |
Gillernová, Ilona, 1955-
|
Jazyk: | čeština |
Předmět: | |
Druh dokumentu: | Non-fiction |
ISSN: | 0009-062X |
Abstrakt: | Abstract: a_1 Cíle a hypotézy. V European Quality of Life Survey 2012 je konstrukt subjektivní pohody chápán jako komplexní pojem, který lze identifikovat na základě dvou skupin indikátorů - kognitivních a emocionálních. V pozadí operacionalizace tohoto konstruktu je koncepce E. Dienera (2000), který hovoří o čtyřech komponentách subjektivní pohody - životní spokojenosti ve smyslu globálního posouzení svého života, spokojenosti s významnými doménami života a pozitivním či negativním prožívání. Vzorek a statistická analýza. Údaje EQLS 2012, získané na reprezentativním vzorku 43 636 dospělých z 34 zemí, poskytly možnost posoudit v binární logistické regresní analýze efektivnost vybraných sociálních činitelů jako prediktorů celkové životní spokojenosti a současně ověřit, zda se prokáže Dienerem předpokládaný podíl komponent subjektivní pohody na celkové životní spokojenosti. Výsledky. Ze šesti sledovaných sociálních činitelů se jako významné prediktory ukázaly čtyři (průměrná míra nezaměstnanosti; podíl rozvodů v poměru k počtu uzavřených manželství; míra vnímané korupce vyjádřená Corruption Perception Index a úroveň kriminality vyjádřená ukazatelem Crime Index). Ze čtyř komponent Dienerova konceptu se všechny projevily jako signifikantní prediktory celkové životné spokojenosti, přičemž spokojenost s významnými životními doménami a celkový pocit štěstí se jeví jako prediktory nejsilnější. Identifikované vzájemné vztahy komponent však nevykazovaly takovou míru těsnosti, aby zpochybňovaly jejich samostatné vyčlenění. |
Databáze: | Katalog Knihovny AV ČR |
Externí odkaz: |