| Abstrakt: |
Abstract: Inferencialismus, jak ho prezentoval Robert Brandom, je primárně názorem na povahu významu: je to názor, že význam je v podstatě role, kterou výraz získává tak, že je podřízen pravidlům našich jazykových her. (Jde tedy o jistý druh "teorie významu jako užití", přičemž tyto hry známe z post-wittgensteinovských diskusí; podle inferencialismu však není význam dán faktickým užitím, ale pravidly správného užití.) V tomto textu se z tohoto postoje pokoušíme vyvodit velmi obecné důsledky (které přesahují to, co najdeme u R. Brandoma). Konstatujeme, že smysl je zcela obecně určitá forma "vpletenosti" v určitém druhu lidských praktik, která je vystavěná z mnohem primitivnějších lidských schopností, jež nám umožňují zaujímat normativní postoje a potažmo přijímat pravidla. A že je to právě tato lidská schopnost, která nás lidi posunula na onu evoluční trajektorii, po které se nyní ubíráme a po které se rychle vzdalujeme jiným živočišným druhům. |
