| Abstrakt: |
Abstract: Rozvrh práce je na první pohled interní dokument sestavovaný na každém soudě, který má však obrovský dopad na fungování českého soudnictví a tím i ústavněprávní dimenzi. Rozvrh práce totiž nestanoví jen pravidla pro prvotní přidělování spisů, ale rovněž nastavuje pravidla pro následné přerozdělování spisů, určuje složení senátů, rozhoduje o specializaci jednotlivých soudců a senátů a rozhoduje o tom, kdo bude členem velkých senátů obou kolegií na Nejvyšším soudě a rozšířených senátů na Nejvyšším správním soudě. Tento článek argumentuje, že rozvrh práce je důležitým předpokladem soudcovské nezávislosti a klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců. Za tímto účelem analyzuje nejen trestní a kárná řízení se soudci týkající se rozvrhu práce, ale i zkušenosti se zneužíváním přidělování věcí v době komunistického režimu a relevantní judikaturu Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. Na závěr článek dospívá k závěru, že současná úprava rozvrhu práce je v rozporu s čl. 38 odst. 1 Listiny a čl. 82 odst. 1 Ústavy a předkládá další náměty ke změně stávající praxe. |
