| Abstrakt: |
Abstract: Článek se zabývá textovou vícejazyčností v současné polské a české literatuře. Tento druh vícejazyčnosti (nazývaný rovněž jazykově smíšená či hybridní literatura) je intepretován jako výraz nového etnického, kulturního a jazykového míšení ve střední Evropě. Článek podává přehled o dosavadním zkoumání vícejazyčnosti a ukazuje na příkladu románu Obyčejné věci Jana Vraka a lyriky Eugeniusze Tkaczyszyna-Dyckého (Eugeniusz Tkaczyszyn-Dycki), jaké formy nabývá tento fenomén na přelomu 20. a 21. století. Rovněž klade otázku po překladu, resp. překladovosti textové vícejazyčnosti. |
