Mikuláš Konáč z Hodíškova - inspirace k úvahám o humanismu.
Autor: | Voit, Petr, 1956- |
---|---|
Jazyk: | čeština |
Předmět: |
lingvistika
čtenářství dedikace humanismus katolicismus patristika předmluvy překladatelství utrakvismus linguistics reading dedications humanism Catholicism patristics prefaces translations Utraquism studie studies irénismus Jednota bratrská Mistr Burleighovy burdury Mistr Nového zákona Mistr Skorinovy bible polemika literární Severin kramář Tiskař Pražské bible readership irenicism Unity of the Brethren Master of the Burleigh bordure Master of the New Testament Master of the Skaryna Bible literary polemics foreword Severin the Grocer Prague Bible printer |
Druh dokumentu: | Non-fiction |
ISSN: | 0009-0468 |
Abstrakt: | Abstract: a1_Stať navazuje na Českou literaturou nedávno publikované pokusy představit hlavní problémy písemnictví jagellonských Čech. Poněvadž Mikuláš Konáč z Hodíškova (zemř. 1546) byl nejen autorem původních děl a překladů, ale především tiskařem, jeví se užitečné zkoumat jeho místo v české kultuře prizmatem obou aktivit společně. Hlavním rysem Konáčovy spisovatelské a řemeslné tvorby nebyla pouze služba české společnosti, nýbrž v nemalé míře také ambice vyniknout, a to i za cenu rozporů mezi pasivně a pomalu přijímanou raně humanistickou literární a vydavatelskou tendencí a mezi pořád ještě nenaplněnou raně renesanční typografií. Konáč v roli překladatele stál široce rozkročený mezi středověk a novověk, poněvadž takto ho determinovala měšťanská společnost první třetiny 16. století, žijící většinově ještě středověkým způsobem. Jako živnostník s tvůrčími ambicemi hledal takové vzory, které by vzbudily pozornost potenciálního čtenáře a zároveň napomohly jeho kultivaci, a bylo mu asi lhostejné, z jakých kulturních oblastí a z jak vzdálené minulosti pocházejí. S ohledem na čtenáře významně posílil funkci předmluv, dedikací a jiných knižních paratextů. Také nepatrně rozšířil žánrové spektrum soudobé literatury. Jevy, které byly minulými generacemi badatelů označeny jak u Konáče, tak i v písemnictví jagellonské éry za humanistické, však pokládáme za projevy domácího irénismu. Konáčovo pojetí se s tímto evropským myšlenkovým proudem shoduje v důrazu na obecné dobré a na křesťanskou morálku, avšak rozchází se s ním v netolerantním postoji k Jednotě bratrské nebo luterství. |
Databáze: | Katalog Knihovny AV ČR |
Externí odkaz: |