| Abstrakt: |
Abstract: a1_Malý kostel sv. Felixe a Adaukta byl při rozsáhlých rekonstrukčních pracích, prováděných na krakovském hradě za vlády Kazimíra Velikého (1333–1370), záměrně zachován a včleněn do nové gotické stavby jako upomínka na minulost. Důvodem mohlo být přesvědčení o předkřesťanském původu rotundy. Ve spisech, utvářejících kánon polské středověké historiografie, mělo studium předkřesťanských dějin polského království nesmírný význam. V Polsku, stejně jako v dalších zemích, se usilovalo o ztotožňování nenávratně pomíjejících událostí s určitými artefakty, které se díky svým přirozeným vlastnostem zachovávají po dlouhou dobu neporušené. Szczerbiec („meč se zubatým ostřím“) z poloviny 13. století, tradičně ovšem spojovaný s prvním korunovaným panovníkem Polska Boleslavem Chrabrým (967–1025) bezpochyby představoval takový umělecký předmět. Legenda byla zformulována a poprvé použita při příležitosti korunovace Vladislava Lokýtka (1320). Kamenný náhrobek Boleslava Chrabrého, zbudovaný v lodi katedrály v Poznani, byl trvalým vyjádřením památky na předka z piastovské dynastie. Kazimír rozšířil kult předků jako prostředek k posílení vlastní moci spojením s předcházejícími polskými králi. Výjimečný význam měl pro něj kostel ve Wiślici, ke kterému Kazimír ‚speciali afficiebatur devotione‘. |
