| Abstrakt: |
Abstract: a1_V české literatuře 19. století vznikla na sklonku sedmdesátých a osmdesátých let vývojová fáze, která bývala tradičně charakterizována jako etapa generace lumírovsko-ruchovské; týkala se převážně tvorby básnické reprezentované významnými autory, kteří byli hlavními přispěvateli literárních časopisů Ruch a Lumír,v nichž se od konce let šedesátých a od první poloviny let sedmdesátých soustředily hlavní osobnosti této generace: Sládek, Čech, Vrchlický, Zeyer. K novějšímu pohledu na tuto etapu otevřela cestu antologie moravského bohemisty Jaromíra Fryčera, která vyšla po titulem Neznámý Parnas (1988). Byla v ní analyzována tvorba francouzských básníků., kteří v druhé polovině šedesátých let vystoupili v časopise Současný Parnas a zaujali kritické stanovisko k romantickému básnictví; vadila jim jeho přílišná formální i myšlenková uvolněnost. |
