| Abstrakt: |
Abstract: Ivan Olbracht se začal ve třicátých letech 20. století, v době, kdy vznikly všechny jeho podkarpatské prózy, věnovat literárnímu překladu (pravděpodobně zvláště z existenčních důvodů). Překládal přitom výhradně z němčiny a nejvíce z díla Thomase Manna. Studie navazuje na práci Jiřího Opelíka z roku 1967, který poprvé vyslovil tezi, že Olbracht k překladům přistupoval velmi aktivně, a ty tak sehrály roli katalyzátoru, jenž uspíšil kvalitativní proměnu Olbrachtova díla. Ve studii srovnáváme soubor próz Golet v údolí (1937) s tetralogickým románem Thomase Manna Josef a bratří jeho (1926-1942), z něhož Olbracht ve třicátých letech přeložil celkem tři díly (první dva ve spolupráci s Helenou Malířovou). Na základě srovnání poetik obou autorů (charakter fikčního světa, specifické pojetí mýtu, vypravěč, postavy) se ukazuje, že mezi díly existuje řada analogií, které Opelíkovu tezi podporují a v mnohém doplňují. Pohled na Golet v údolí ve světle Mannovy tetralogie otevírá nové možnosti interpretace tohoto Olbrachtova vrcholného díla. |
