Teoretické a experimentálni aspekty opálových fotonických krystalů.
Další autoři: |
Proška, Jan, 1964-
Richter, Ivan, 1968-
|
---|---|
Jazyk: | čeština |
Předmět: | |
Druh dokumentu: | Kniha |
Abstrakt: | Abstract: Pro současné i budoucí optické aplikace je velmi důležité mít možnost célené manipulace s optickým zářením. Fotonické krystaly (PhC) představují velice zajímavá materiálová uskupení s mnoha atraktivními fyzikálními atributy, mimo jiné mohou sloužit právě por zmíněnou manipulaci světla. V tomto příspěvku přdkládáme naše nedávné teoretické (simulace) a experimentální (realizace PhC) výsledky týkající se opálových PhC, prímárně založených na SiO2. Tyto opálové PhC lze totiž relativně snadno realizovat pomocí jednoduché sedimentační metody samouspořádání modifikované o prostorovou restricki oblasti, ve které dochází k formování PhC. Existence tzv. fotonického zakázaného pásu, jakožto jedné z mnoha zajímavých vlastností, může být zajištěna pomocí infiltrace či inverze původního přímého opálového PhC. Pro infiltraci byl zvolen fotovodivý polymerní materiál poly(9-vinylcarbazole) (PVK), který po následné inverzi tvoří finální inverzni PhC. Připravené opálové PhC jsou pravidelně uspořádané a vykazují vysokou stabilitu vzniklé struktury. Pro teoretické simulace byly užity dva typy volně dostupných numerických nástojů: MPB metoda vycházející z metody rovinných vln pro simulace nedisperzních materiálů a metoda Meep založená na metodě konečných diferencí v časové doméně pro materiály se zahrnutím disperze. |
Databáze: | Katalog Knihovny AV ČR |
Externí odkaz: |