Řekni mi, kde to bolí, a já ti řeknu, jaký jsi člověk. Funkce bolesti v klasické Řecké filosofii a lékařství
| Autor: | Vojtěch Linka |
|---|---|
| Jazyk: | Czech<br />English<br />Slovak |
| Rok vydání: | 2024 |
| Předmět: | |
| Zdroj: | Filozofia, Vol 79, Iss 3 (2024) |
| Druh dokumentu: | article |
| ISSN: | 0046-385X 2585-7061 |
| DOI: | 10.31577/filozofia.2024.79.3.3 |
| Popis: | V tomto článku zkoumám roli bolesti v klasickém Řeckém lékařství a filosofii (pol. 5. – konec 4. století př. n.l.). Ukazuji, jakým způsobem pojímali bolest řečtí lékaři, jejichž texty se zachovaly v tzv. Corpus Hippocraticum, představuji roli bolesti v jejich vysvětleních fungování lidského těla, při diagnóze a terapii. Dále dokazuji, že rámec pro chápání bolesti, který používají, lze rozpoznat i v Platónově a Aristotelově filosofii, a že jak lékaři, tak filosofové jsou konfrontováni s otázkou, jak integrovat bolest do širších teorií smysluplného světa. Byť se na první pohled zdá, že lékařství přistupuje k bolesti výrazně jinak než filosofie, ukazuji, že základní schéma je stejné: bolest je potřeba především pochopit, integrovat a, pokud možno, využít k nějakému prospěšnému účelu. Je-li povaha lidského života taková, že některé jeho pozitivní aspekty jsou s bolestí nutně spojené (např. porod, menstruace, cvičení, výchova, tresty vedoucí k nápravě charakteru), nabízí se otázka po roli bolesti, příčinách jejího vzniku, významu a smyslu. Ukazuji, že byť se v konkrétních odpovědích lékaři a filosofové liší, sdílí spolu otázky, které si ohledně bolesti kladou, a pole, ve kterém se s těmito otázkami střetávají. Tato práce tedy osvětluje nejen konkrétní otázku týkající se role bolesti v antickém lékařství a filosofii, ale druhotně také vztah mezi těmito dvěma oblastmi lidského vědění a praxe. |
| Databáze: | Directory of Open Access Journals |
| Externí odkaz: |
|