| Popis: |
Východiska: Uživani alkoholu je spojeno se znacnými negativnimi dopady na veřejne zdravi. Spotřeba alkoholu i výskyt epizodicke konzumace nadměrných davek alkoholu v CR jsou dlouhodobě vysoke, dopady uživani alkoholu vsak nejsou systematicky monitorovany. Cil: Cilem clanku je podat přehled dostupných informaci o miře a vzorcich uživani alkoholu v CR se zaměřenim na problemove uživani, jeho zdravotni a socialni důsledky. Metodika: Dostupne informace o uživani alkoholu a jeho dopadech zahrnuji předevsim data z průzkumů v dospěle a skolni populaci, z rutinniho monitorovani spotřeby alkoholu, nemocnosti a umrtnosti. Výsledky: Prevalence rizikove konzumace v dospěle populaci dosahuje 17 % (odhadem 1,5 mil. osob), z toho skodliveho piti 9 %, a dlouhodobě narůsta. Rocně je pro poruchy způsobene uživanim alkoholu leceno celkem 21 tis. osob v psychiatrických ambulancich a teměř 10 tis. v psychiatricke lůžkove peci. Mezi dospivajicimi byl v poslednich letech zaznamenan pokles uživani alkoholu, ale v mezinarodnim měřitku je konzumace dospivajicimi nadale na vysoke urovni. Dostupne udaje o morbiditě naznacuji stabilni situaci, výskyt onemocněni souvisejicich s konzumaci alkoholu je 2-3krat vyssi u mužů. Rocně je pro nemoci, ktere jsou vyvolany výhradně uživanim alkoholu, hospitalizovano teměř 14 tis. osob. Mortalita v důsledku uživani alkoholu se zvysuje, rocně je piti alkoholu v CR zodpovědne za přibližně 6 tis. umrti (6 % celkove umrtnosti). Posledni odhady spolecenských nakladů v souvislosti s alkoholem se pohybuji ve výsi 57 mld. Kc. Zavěry: Dostupne udaje, s přihlednutim k nedostatecnemu provaděni doporucených opatřeni v oblasti alkoholu, naznacuji podhodnoceni skutecneho rozsahu problemů souvisejicich s alkoholem v CR. V oblasti alkoholove politiky by měla být vice a důsledněji uplatňovana politika založena na důkazech. |
