Zobrazeno 1 - 10
of 10 352
pro vyhledávání: '"Gaspard, P"'
Publikováno v:
Etudes Epistémè, Vol 45 (2024)
The play Tragédie nouvelle appelée Pompée en laquelle se voit la mort d’un grand Seigneur, faite par une malheureuse trahison [A New tragedy called Pompey, in which we see the death of a great Lord, caused by an unfortunate betrayal], was publis
Externí odkaz:
https://doaj.org/article/535110954efa49a99c78477646989f9c
Publikováno v:
EGA, Vol 29, Iss 50, Pp 274-287 (2024)
La Superficie polar de una línea curva se define como la envolvente de los planos normales que recorren la curva y se enmarca en el conjunto de las tres superficies desarrollables que se generan por el movimiento de los planos del triedro de Frenet,
Externí odkaz:
https://doaj.org/article/448115580f984e219304f7d67c93ce1c
Akademický článek
Tento výsledek nelze pro nepřihlášené uživatele zobrazit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
Akademický článek
Tento výsledek nelze pro nepřihlášené uživatele zobrazit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
Autor:
Christophe Chambost
Publikováno v:
Miranda: Revue Pluridisciplinaire du Monde Anglophone, Vol 30 (2024)
Externí odkaz:
https://doaj.org/article/ffcf00ed4e904e938aa8615f7fa3a5e9
Akademický článek
Tento výsledek nelze pro nepřihlášené uživatele zobrazit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
Akademický článek
Tento výsledek nelze pro nepřihlášené uživatele zobrazit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
K zobrazení výsledku je třeba se přihlásit.
In 1931/32, Schroedinger studied a hot gas Gedankenexperiment, an instance of large deviations of the empirical distribution and an early example of the so-called maximum entropy inference method. This so-called Schroedinger bridge problem (SBP) was
Externí odkaz:
http://arxiv.org/abs/2005.10963
Autor:
Magdalena Koźluk
Publikováno v:
Acta Universitatis Lodziensis: Folia Litteraria Romanica, Iss 15, Pp 107-122 (2020)
Dans le discours scientifique au XVIIe siècle en France, la digression est un procédé rhétorique souvent utilisé par les auteurs. Une excursion longue de onze pages reste cependant une rareté dans l’art d’Esculape, plus encore quand elle tr
Externí odkaz:
https://doaj.org/article/d89a09849886445c9e2490806965a70e